GALAPÁGY – ISLA ISABELA
Isla Isabela je největší z galapážských ostrovů ale jen malá část ostrova na jihu kolem přístavu Puerte Villamil je obyvatelná. Zbytek jsou krátery sopek a divoká příroda. Je tu 6 různých sopek, což z ní dělá jednu z vulkanicky nejaktivnějších míst na planetě. Galapážský ostrov Isabela je rájem pro mnoho živočichů. Z pohledu turistického ruchu je to nejklidnější ostrov ze všech 4 obyvatelných ostrovů. A proto jsme sem vyrazili. Santa Cruz na měl byl příliš rušný.
I S L A I S A B E L A
Ostrov Isabela je spojen s ostrovem Santa Cruz lodní dopravou, která jezdí 2x za den. Ostrov leží 2,5 hod cesty motorovou lodí od Santa Cruz. Detailní popis lodní dopravy vč. jízdních řádů je popsán v článku Galapágy – levné cestování.
Hlavní město je Puerto Villamil. Jakmile sem přijdete je znát obrovský rozdíl oproti Santa Cruz. Moc jsem se sem těšila, protože je to mělo být výrazně klidnější místo, než Santa Cruz. Je tu klid a spousta zvířat.
Samotná cesta z přístavu Santa Cruz do Puerto Villamil stojí komplet cca 43$. Podrobně jsem částky rozepsala v článku Galapágy – levné cestování. Cesta je to opravdu nezapomenutelná. Motorový člun pro cca 25 lidí to švihá 2,5 hodiny obrovskou rychlostí přes vlny Tichého oceánu, nic moc pro slabší povahy… V přístavu namátkově kontrolují zavazadla, jestli nepřevážíte jídlo, zvířata nebo rostliny, což se nesmí.
Upozornění
Na Isabele není žádný bankomat ani banka, takže je třeba mít předem vybranou hotovost.
První dojem z ostrova je senzační. Naprostý klídek. V přístavu se povalují a v moři řádí několik lachtanů. Jsou tu samé mangrovy a křišťálově čistá voda, prostě nádhera.
Na Isabele jsme si rezervovali Airbnb v Punta Arena. Je to rodinný penzion. Pán z penzionu nás vyzvedl v přístavu a nejdřív s námi objel městečko a poradil nám různé typy na výlety. A protože je 10 hodin ráno a po 3 hodinové cestě jsme docela vyšťavení, doporučil nám místní bistro, kde dělají dobré snídaně za 5$ (toasty na slano nebo sladko a výbornou kávu).
Isabela je mírně dražší, než Santa Cruz a tak 3x dražší, než zbytek Ekvádoru. Např. obědové meníčko za 8$ (vs. 5$ v Santa Cruz a vs. 2.50$ v Quitu).
Laguna Concha perla
Nejlepší místo na šnorchlování na Isabele, ke kterému se snadno dostane každý. Concha perla je průzračná zátoka vpravo od přístavu. Dojdete sem po povalovém chodníku. U přístavu je bistro na svačinku i toalety.
Cestou jsme několikrát potkali lachtany, kteří se líně povalují na chodníčku a odmítají se odvalit. Prostě je musíte pomalu opatrně překročit.
Doporučuji sem jít hned z rána, lidi tady ještě nejsou a tak jsme si mohli zátoku vychutnat v její plné kráse.
V mangrovech se shovával rejnok a o kousek dál plaval tučňák. Lachtani na břehu nás nepřekvapili, ti jsou tady každý den a vyvalují se na jediné lavičce, co tu je. Při šnorchlování jsem se setkala s obřími karetami s metrovými krunýři, které spolu dováděly u hladiny a pak se rozdělily a každá se vydala opačným směrem. Slyšela jsem, že tu bývají i žraloci s bílými skrnami na ploutvých (white tip sharks), ale nám se bohužel neukázali. Nejsou pro lidi nebezpeční, alespoň to říkají místní.
Neplatí se tu žádný vstup.
Procházka po pláži a západ slunce
Procházka po dlouhatánské pláži podél Puerto Villamil je opravdu nádhera. Potkávám leguány, pelikány, albatrosy, racka lávového a spoustu různých druhů ptáků. Písčitá pláž a téměř žádní lidé.
Večer si užíváme parádní západ slunce.
Souostroví Las Tintoreras
Na tento výlet, jako jediný, jsme si vzali průvodce. Chlápka z agentury, který nám půjčil kajaky a spolu s námi vyrazil na blízké souostroví někokolika malinkých ostrůvků Las Tintoreras.
Ostrůvky jsou ideálním místem pro pozorování kormoránů, tučňáků galapážských a modronohých terejů, ale především ke šnorchlování, což je i náš cíl.
Na kajacích se dostaneme k tučňákům a terejům na skalách velmi blízko. Během šnorchlování jsme viděli trnuchu, obří karetu (galapážská želva zelená, je to endemit, který žije pouze v Tichém oceánu), hejna ryb, ale žralok zase žádný. I když tato místa jsou jejich běžným stanovištěm. Zvláště těch s bílou skrvnou na ploutvých (žralok lagunový, útesový), kteří se prý drží u dna a na korálech.
Výlet stojí 45$/osobu a je to tak na 2 hodiny určitě.
Mokřady Los Humedales
Na výlet do Humedales nám moc nevyšlo počasí. Celý den propršelo. Půjčili jsme si na 5 hodin kola za 10$/osobu (nebo na celý den za 15$/osobu). Je to pár kilometrů za městem pořád rovně, podél pobřeží. Projeli jsme to asi za poloviční čas, než jsme původně chtěli a celý promočení jsme za necelé 3 hodiny kola vraceli. Pokud budete mít lepší počasí, určitě Humedales stojí za návštěvu ať na kole, nebo klidně procházkou.
Neplatí se tu žádný vstup.
Galapágy nabízejí spoustu možností, jak je objevovat. My jsme zvolili nejednodušší cestu – udělat to po svém. Nebyli jsme na nikom závislí a mohli jsme si tak užívat tento ráj podle aktuální nálady. Mrkněte na hlavní článek o Galapágách, Galapágy – Cesta do pravěku, ve kterém najdete další podrobnosti naší cesty. Pokud máte neomezený rozpočet doporučuji potapěčské výpravy za kladivouny, ale pokud jedete „on budget“, mrkněte na typy v článku Galapágy – Levné cestování.
