GALAPÁGY – CESTA DO PRAVĚKU
V Tichém oceánu, 1000 kilometrů od nejbližších sousedů, leží jedno z přírodních divů této planety. Jedno z posledních nedotčených míst na Zemi. Místo, kde se zvířata téměř nebojí lidí. Obrovská biodiverzita na pevnině i pod hladinou.
Souostroví G A L A P Á G Y
Galapágy jsou přezdívané „Laboratoří evoluce“. Inspirovali a inspirují přírodovědce z nichž nejznámější byl Charles Darwin. Žije zde více než 1000 živočišných druhů většinou endemických, které se nevyskytují nikde jinde. Celé souostroví Galapág je od roku 1959 národním parkem. Galapágy mají rozlohu jen asi 1/10 ČR. Skládají se z mnoha ostrovů, ale pouze 4 jsou obydlené – Santa Cruz. San Cristóbal. Floreana. Isabela.
Miluji místa, kde mohu pozorovat zvířata v jejich přirozeném prostředí. A tohle je ráj. Zvířata o mě nejeví žádný zájem a když udržuji bezpečnou vzdálenost, nechají se bez obav vyfotit i natočit.
Neskutená koncentrace zvířat. Jsem neustále ve střehu, abych na někoho nešlápla. Tu se vyhřívá leguán, tu zase odpočívá lachtan. Člověk neví, kam dřív koukat.
Galapágy patří k Ekvádoru, ale jsou od pevniny vzdáleny více než 1000 km. Díky této vzdálenosti se zvířata na Galapágách evolučně vyvíjela svojí cestou daleko od pevniny. U zvířat se nevyvinul ochranný reflex, takže se téměř nebojí lidí.
Zajímavosti
Charles Darwin připlul na Galapágy v roce 1835 na ostrov San Cristóbal. Pozoroval přírodu a inspiroval se tu k sepsání evoluční teorie o přirozeném výběru. Kde kdo by si mohl myslet, že je objevil. Tak to ale není. První záznam o Galapágách, přinesl španělský biskup a cestovatzel Tomas de Berlanga v roce 1535.
Galapágy jsou místo plné paradoxů. Připomíná mi to film Cesta do pravěku. Vyprahlé pouště střídají husté vlhké pralesy. Pod hladinou se mísí 3 hlavní oceánské proudy, které přivádějí jak chladné tak teplé vody a díky tomu jak se mísí je oceán plný živin. Ostrovy obývají ještěři, leguáni mořští, kteří sem kdysi připluli pravděpodobně na kusech rostlin. Jsou to jediní ještěři, kteří plavou a živí se řasami, pro které se potápí ke korálům.
Jsme na rovníku a přesto tu žijí tučňáci. Tučňák galapážský je jediný druh tučňáka žijící v rovníkové oblasti.
Galapágy leží na rovníku v Tichém oceánu a přesto je tu netypická kombinace tropického a suchého podnebí. Rostliny i stromy jsou obrostlé mechem. Daří se tu opunciím i stromům Palo Santo, kůra Palo Santo se zapaluje a kouř se používá k šamanským léčivým rituálům, ale i k odhánění komárů, jak nám říkala indiánka na trhu v Otavalo (více o indiánském trhu najdete v předchozím článku zde).
Problémy v ráji
Jaká je maximální kapacita Galapág při zachování ochrany přírodního dědictví? Otázka, kterou si pokládá Ekvádorská vláda není lehká. Mluví se o „Galapážském paradoxu“ mezi zachováním zdrojů a ekonomickém rozvoji (zdroj).
Rostoucí populace. Ještě v roce 1900 byla populace Galapág 10.000 obyvatel, dnes >30.000 na 4 obydlených ostrovech. Podnikat mohou pouze lidé s trvalým bydlištěm na Galapágách. Dostanete ho jen pokud se zde narodíte, nebo založíte rodinu.
Ecoturismus. Velké úsilý věnují místní rozsáhlému systému pravidel s cílem ochrany místních živočichů i rostlin. Otázka ale je, do jaké míry to mohou i se striktními opatřeními ukočírovat při exponenciálně rostoucímu turismu. Každý rok přilétá na Galapágy cca 250.000 turistů. Na Galapágy létají 3 letecké společnosti (Avianca, LAN, TAME) tím se udržuje přehled o počtech turistů, kteří se na Souostroví pohybují. Mají relativně dobře vymyšlený systém regulací na udělování průvodcovských licencí.
Vzniká problém s odpadky, překvapivě.
Invazivní druhy. Na ostrovy nesmí psy, ani jiná zvířata nebo potraviny z jiných ostrovů, ani odjinud. Po příjezdu na ostrov vám zavazadla namátkově zkontrolují.
Původní zvířecí obyvatelé Galapág nemají ochranný reflex. Jsou důvěřiví a nebojí se lidí. Turisté musí být ve střehu, aby udržovali od zvířat odstup a nekrmili je. Je to úžasný zážitek vzájemně se pozorovat. Až mě napadá, kdo vlastně koho pozoruje. Bohužel se najdou i ti, co toho zneužívají a odsup od zvířat nedrží a tím je zbytečně vystavují stresu.
Klimatické změny. Zvyšování teploty oceánů, které způsobuje zvýšenou kyselost vody, způsobuje bělení korálů. Jde o masivní úhyn korálů, který se děje napříč všemi ocenány a ani galapážskému ráji se bohužel nevyhýbá. A tam kde nejsou korály, není téměř žádný život.
Každý ráj má i svou odvrácenou stranu. Země je jeden celek a bohužel ani odlehlý ráj Galapág se nevyhne problémům, kterým čelí i na druhé straně planety.
Jak se levně dostat na Galapágy
Mám pro vás jednoduchý typ.
Kupte si letenku do Ekvádoru, vč. letenky na Galapágy.
Avianca nabízí zpáteční letenku:
Mnichov – Quito, Quito – Isla Baltra (Galapágy)
Cena (ve 2019) 19.000Kč/osoba
Takhle jsme letěli ve 2019 my. Možná se vám povede sehnat i let přímo z Prahy, ale tenkrát by nás to vyšlo zbytečně víc. Do Mnichova jsme jeli busem se Student agency.
Dá se to skvěle poskládat. 3 týdny jsme byli v Ekvádoru a pak jsme se na necelé 2 týdny přemístili na Galapágy. A pak návrat z Galapág s přestupy až do Mnichova. Vše v rámci té jedné letenky. Cesta byla šíleně dlouhá, ale rozhodně to stojí za to!
Napište mi prosím do komentářů, jaké zkušenosti s Aviancou, nebo i dalšími leteckými společnostmi máte, co se týče cesty na Galapágy.
V článku – Galapágy – levné cestování vám prozradím, jak se dá levně cestovat na Galapágách, vidět spoustu zvířat, zažít úžasné věci a zároveň se nezruinovat 🙂
Top místa na Santa Cruz a Isabela
Vydejte se s námi za zážitky, které jsme na ostrovech za necelé 2 týdny nasbírali. Těším se, až se s vámi můžu podělit o typy na úžasná místa, která rozhodně stojí za návštěvu. Na na co ještě čekáte? Ochutnejte atmosféru míst právě teď.
Santa Cruz, ostrov želv a ještěrů
V článku Galapágy – Santa Cruz se dozvíte, kam vyrazit i přes značný turistický ruch a zažít ostrov Santa Cruz bez turistů.
Isla Isabela, tichý ráj se spoustou zvědavých lachtanů
V článku Galapágy – Isla Isabela vám prozradím, proč je to mé nejoblíbenější místo na Galapágách a která místa stojí za návštěvu.