JAPONSKÉ ALPY
Ryokan. Přírodní prameny onsen. Třítisícovky pokryté sněhem. Čerstvý horský vzduch. Tradiční japonská architektura. Hluboké lesy a horské potoky. To jsou hlavní důvody, proč se vydat do Japonských Alp. Jedeme objevit další z mnoha tváří Japonska. Tentokrát jsou to Japonské Alpy v centrální oblasti ostrova Honšú.
Cesta do Japonských Alp začíná v Hirošimě na nádraží. Nastupujeme do JR Shinkanzenu směr Alpy. Čeká nás 11 hodinová cesta několika dopravními prostředky. Celková vzdálenost, kterou jsme urazili byla asi 700 km. Opět nezklamala japonská dopravní infrastruktura. Malá ukázka níže a hlavně tip, jak co nejvíc využít JR vlaky a neplatit navíc.
Z Hirošima do Osaka JR vlakem
Z Osaka do Nagoja JR Hikari vlakem
V Nagoja přestoupit na JR Hida Limited express a pokračovat tímto vlakem do Takajama
V Takajama přestoupit na autobus Nohi směr Shin Hotaka Ropeway
Městem Nagoja jen projíždíme, ale toto město je významným centrem pěstování Wasabi. Pálivého koření, které se používá jako dochucovadlo. Oblíbené je například k sushi. Wasabi se pěstuje 2-3 roky, než se může začít sklízet. Ale to je jen malá odbočka na cestě vlakem do Japonských Alp.
Přijíždíme do Takajama. Vstupního města pro Japonské Alpy. Vystoupili jsme a hledáme restauraci na pozdní oběd. Krásné město s tradičními dřevěnými domy a restauracemi, které perfektně zapadají do okolní krajiny hor.
Dáváme si sushi a jiné speciality a asi po 2 hodinách se zase vracíme na nádraží. Pokračujeme Nohi busem do lázeňského městečka v horách, do Hyraju Onsen. Poslední etapa autobusem trvá necelé 2 hodiny a stojí 1600¥.
RYOKAN
V Hyraju Onsen jsem rezervovala s pár hodinovým předstihem za skvělou cenu ryokan Okada Ryokan Warakutei v designu chrámového komplexu. Ryokan je to nejlepší, co v Japonsku můžete vyzkoušet a také to nejdražší ubytování. Ryokan jsou japonské lázně. Je to místo pro odpočinek a relaxaci, což je to pravé pro náš restart a dobití energie.
Tip – Ryokan jsem rezervovala na poslední chvíli. Díky tomu jsme se dostali na výrazně nižší ceny, než je běžné. Cca v 17 hodin jsem udělala rezervaci a ve 20 hodin jsme přijeli na místo.
Uvnitř ryokanu si připadáme, jako bychom se vrátili v čase. Kolem ryokanu jsou jezírka a zahrady. Hlavní prvky architektury jsou dřevo a další přírodní materiály. Místo koberců jsou tatami, což je podlaha z lisované slámy a rýže. Pokoje jsou zařízené v japonském minimalismu a velmi tradičním stylu. Spí se na matracích futon, které se přes den ukládají do vestavné zašupovací skříně a večer se rozloží.
Na ryokanu jsou nejlepší onseny. Lázně s přírodními horkými prameny, které vyvěrají na povrch. Náš pokoj má dokonce svůj vlasní venkovní onsen. Je to neuvěřitelný zážitek. Teplota vzduchu může být kolem 10 – 15 °C a teplota pramenů je více než 45°C.
V celém ryokanu můžete chodit ve vypůjčených yukatách, což je naprosto boží. Yukaty jsou kimona pro volný čas. Hned se do nich převlékáme a maximálně si to užíváme!
Do onsenů se chodí jako do bazénu. Pro hotelové hosty jsou otevřené pořád. Pro ostatní jsou k dispozici v uričtou denní dobu. Každý hotel to má jinak. Onseny jsou většinou pro muže a ženy oddělené. Koupete se nazí. Venkovní lázně obklopené horskými kopci jsou opravdu zážitek, který doporučuji v Japonsku připsat na itinerář!
HORSKÉ KAMIKOČI
Druhý den jedeme na výlet autobusem do Kamikóči. Zrovna je dost deštivo, takže jindy přelidněné Kamikóči je docela klidné. Jdeme kratší tůru přes most Kappa-baši po stezce k jezerům. Cestou nás pozorují makakové červenolící. Kamikóči je krásné horské údolí s Alpskými vrchy kolem 3000 m.n.m.
Ráno jsme tak trochu zaspali a máme co dělat, abychom stihli zabalit a vyrazit směr nádraží. Dnes nás totiž čeká přesun k nejvyšší hoře Japonska, Fudži (3776 m). To ale trochu předbíhám. Ještě chci zmínit událost, která se nám v tomto luxusním ryokanu stala při odjezdu…
Tentokrát se mi nestrhla platba za hotel, jako obvykle online a tak jsme museli ve spěchu zaplatit na recepci. Jenže naše karty si s japonskými platebními terminály nerozumněli a tak jsme nabírali zpoždění. Začali jsme být trochu nervózní, protože jsme potřebovali chytnout autobus na nádraží asi 5 min pěšky od hotelu. Čekala nás půl denní cesta k Fudži a tento spoj jsme potřebovali stihnout. Ve chvíli, kdy se nám podařilo dát dohromady platbu v hotovosti, bylo už pozdě a podle hodinek už měl autobus akorát odjíždět z nádraží. Možnost, že by měl zpoždění neexistovala. V Japonsku se zpoždění počítají maximálně na vteřiny, natož na minuty. To jsme ale netušili, co si pro nás připravil recepční hotelu.
Představte si, že recepční ryokanu zavolal na autobusové nádraží, aby na nás počkali a poslíček nás autem hodil až k autobusu. Autobus měl kvůli nám 8 minut zpoždění. Což je v Japonsku naprosto neslýchané. Co mě v této chvíli ještě dorazilo byly reakce lidí v autobusu. Všichni, včetně řidiče, se na nás usmívali a zdravili nás. Nikdo nebyl naštvaný, že se na nás čekalo. Zpoždění se tu počítá na vteřiny, natož několik minut. Možná jsme naším zpožděním zkomplikovali dopravu později na trase v úzkém tunelu, ve kterém se náš autobus potkal s druhým a dalších asi 20 minut se snažili oba autobusy vytočit. Nakonec se to podařilo, ale bylo to hodně natěsno.
Po hektickém ránu vystupujeme v Matsumoto u vlakového nádraží plni zážitků a pokračujeme vlakem do Fudži. Pojeďte s námi za dalšími zážiky k nejvyššího hoře Japonska.
